Koloidní stříbro: vše, co jste kdy chtěli vědět

O účincích koloidního stříbra se vedou dlouhé diskuze a spory. Stříbro se k léčení používalo již ve starém Římě a v průběhu historie bylo dlouho součástí léčebných postupů, ale teprve začátkem 20. století bylo zcela vytlačeno antibiotiky. Koloidní stříbro je v ČR zakázáno jako lék i potravinový doplněk a nepodléhá tedy přísné zdravotní kontrole. Užívání koloidního stříbra proto v žádném případě nepřehánějte a případně konzultujte se svým lékařem.

Co je koloidní stříbro?

Koloidní stříbro jsou miniaturní částice kovového stříbra rozptýlené v destilované vodě, velikost částic dosahuje obvykle jednotek až desítek nanometrů a díky tomu zůstávají rozptýlené v roztoku. Přesto k určitému stárnutí dochází, v průběhu času se totiž částice postupně shlukují ve větší celky a sedimentují. I ty nejkvalitnější koloidní roztoky stříbra vydrží maximálně rok.

Výroba koloidního stříbra

K výrobě koloidních roztoků stříbra se používá elektrolýza pomocí dvou stříbrných elektrod, kromě přesného nastavení napětí je také třeba dodržet vhodnou dobu elektrolýzy a vše musí být udržováno v perfektní čistotě. Někteří výrobci nabízí i přístroje pro domácí výrobu koloidního stříbra, která je však s ohledem na nutnost laboratorní čistoty a pečlivé kontroly značně problematická.

Jak užívat koloidní stříbro?

Roztok koloidního stříbra má zpravidla uvedenou koncentraci v ppm či mg/l (tyto údaje jsou číselně totožné). Orální užití je v celé EU zakázáno, přesto řada prodejců orální užívání doporučuje. Koloidní stříbro není toxické, ale při vyšších dávkách hrozí nevratné modrání kůže (argyrie). Podle WHO je tělo schopno zpracovat za život přibližně 10 g stříbra a roční dávka by neměla překročit 1 g, podle výzkumů americké EPA je denní limit cca 0,375 mg na 72 kg váhy. Z toho vyplývá, že někdy doporučované dávky až 200 ml koloidního stříbra denně při koncentraci 20 ppm jsou vysoce nadlimitní! Ověřené bezpečné dávky jsou maximálně v řádech desítek ml denně a dlouhodobé pravidelné užívání se nedoporučuje.

V případě vnějšího užití se koloidní stříbro nejčastěji natírá na postižená místa, případně se může ve velmi zředěné podobě (5 ppm) použít i jako nosní či oční kapky. Otrava v případě vnějšího užití příliš nehrozí, protože stříbro se kůží vstřebává výrazně pomaleji.

Jak funguje koloidní stříbro?

Koloidní stříbro ovlivňuje funkci některých enzymů, které buňky nutně potřebují pro svůj metabolizmus. Tento mechanizmus je nejúčinnější u anaerobních bakterií, které jsou zpravidla pro člověka škodlivé, naopak prospěšné aerobní bakterie jsou vůči působení stříbra odolnější. Účinky na viry nebyly doposud důsledně zkoumány, ale všeobecně je účinek koloidního stříbra na viry poměrně malý. Působení koloidního stříbra je silně závislé na velikosti koloidních částic. Koloidní roztoky s dostatečně malými částicemi bývají zcela bezbarvé či slabě nažloutlé, velké částice způsobují hnědé či šedé zbarvení. V nabídce některých prodejců je i koloidní zlato, jehož účinky jsou však doposud neprobádané.

Z uvedených údajů je jasné, že koloidní stříbro je vhodné zejména proti různým typům bakteriálních infekcí, kvasinek, mykóz a zánětů. Může účinkovat například proti kašli, chřipce, nachlazení, kokům, zápalu plic, zánětům zubů či borelióze. Naopak proti neinfekčním chorobám, jako jsou proleženiny (dekubitus) či artritida, je účinek koloidního stříbra prozatím neprůkazný. Působení koloidního stříbra na některé angíny, opary, chlamydie a mnohobuněčné parazity je sporné.

V roce 2013 zveřejnila Univerzita Palackého v Olomouci výsledky vlasntího výzkumu, podle nějž účinnost antibiotik zvyšuje přidání sloučeniny stříbra, případně mikročástic či nanočástic tohoto kovu.

Má koloidní stříbro negativní účinky?

Přestože to řada výrobců nerada přiznává, existují i nepříznivé účinky. Při předávkování stříbrem se drobné částice kovového stříbra usazují v kůži, která trvale zmodrá. Tato nemoc (či otrava) se označuje jako argyrie a nemá žádné další známé příznaky. Další nemilou vlastností je částečné vyhubení prospěšných mikroorganizmů v trávícím traktu, pokud koloidní stříbro užíváte vnitřně. Tělo se nedokáže zbavit větších dávek stříbra, při opravdu intenzivním vnitřním užívání (stovky ml denně) hrozí překročení doporučené roční dávky (cca 1 g) a může dojít až k poruchám nervové soustavy, jater a ledvin. Používání koloidního stříbra se také nedoporučuje, pokud máte alergickou reakci na kovové stříbro – a to ani zevně!